Zjistit nárok zdarma
+420 533 555 353
Když se stane dopravní nehoda, pracovní či jiný úraz, vzniká poškozenému člověku nárok na odškodnění. Tento nárok se nazývá bolestné a odškodňuje bolestivý stav, který člověk musel vytrpět nejen přímo v dané situaci, ale také při souvisejících operacích či jiných zákrocích.
Trochu odlišná forma bolestného je pak odškodnění duševních útrap – tedy psychické újmy, kterou utrpěl zraněný nebo pozůstalí. O tom ale zase jindy. Teď se pojďme podrobněji podívat na problematiku „fyzického“ bolestného.
Hodnotit velikost a sílu lidské bolesti není nic jednoduchého, a ač se může zdát až absurdní o něco takového usilovat, v případě úrazů je to většinou nutné. Ohodnocení bolestného provádí speciálně proškolení soudní znalci, přičemž výše nároku vždy závisí na závažnosti úrazu.
Znalci vycházejí z vyhotovených lékařských zpráv poškozeného. Každý bolestivý úraz a zákrok má přidělenu bodovou hodnotu, kterou můžeme nalézt buď v Metodice Nejvyššího soudu, nebo v nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Metodika Nejvyššího soudu se použije, pokud je nárok vymáhán na základě ustanovení občanského zákoníku – tedy například v případě dopravních nehod, poranění zvířetem či napadení jinou osobou. Nařízení vlády č. 276/2015 Sb. se zase použije v případech pracovních úrazů, tedy pokud je odškodnění vymáháno podle ustanovení zákoníku práce.
Znalec tedy každý jednotlivý bolestivý stav ohodnotí příslušným počtem bodů. Každý rok se stanovuje nová hodnota těchto bodů, takže znalcův výsledek je potřeba vynásobit hodnotou bodu stanovenou pro rok, ve kterém se bolestivý stav udál. Hodnota jednoho bodu se každý rok navyšuje, v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy.
A aby to nebylo příliš „jednoduché“, výše hodnoty bodu se v případě Metodiky Nejvyššího soudu a nařízení vlády č. 276/2015 Sb. liší, přičemž mezi těmito se může lišit také jednotlivé bodové ohodnocení některých stavů. V praxi tak běžné dochází k tomu, že pokud je ten samý úraz ohodnocen zvlášť podle Metodiky Nejvyššího soudu a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., vypočtené bolestné se může výrazně lišit, a to často i o desetitisíce, v případě závažných zranění i o statisíce korun.
Bolestné je také možno navýšit, a to v případě, že se u poškozeného v průběhu léčení vyskytly komplikace, které výrazně ztížily průběh léčby. Bolestné může být navýšeno podle závažnosti těchto komplikací, nejvýše však o 20 % v případě Metodiky Nejvyššího soudu a o 50 % v případě nařízení vlády č. 276/2015 Sb., pokud se jedná o život ohrožující komplikace. Mezi tyto komplikace patří například infekce rány, trombóza či embolie.
V některých případech je navýšení bolestného přípustné také v případě zvlášť náročného způsobu léčení, mezi které patří zejména umělá dlouhodobá plicní ventilace nebo opakované převazy rozsáhlých popálenin. V takovém případě je možné příslušnou položku bolestného navýšit až o 50 %.
Jakmile je bolestné znalcem ohodnoceno, je nutné tento nárok uplatnit za odpovědným subjektem. Ten se přirozeně liší v závislosti na tom, jak samotný úraz vznikl. Pokud poškozenému vznikl úraz při dopravní nehodě, může svůj nárok na náhradu bolestného uplatnit nejen za viníkem nehody, ale především za pojišťovnou, u které je sjednáno povinné ručení vozidla odpovědného za nehodu.
V případě, že ke zranění došlo při výkonu zaměstnání, je třeba nárok uplatnit za zaměstnavatelem, který požadavek na výplatu náhrady postoupí za pojišťovnou. V ostatních případech je vždy třeba důkladně posoudit, kdo je za vznik škody odpovědný, a podle toho nárok uplatnit.
Standardně se nárok bolestného promlčuje za tři roky od vzniku bolestivého stavu, tedy nejčastěji tři roky po samotném úrazu. V určitých případech je ale možné požadovat náhradu bolestného i po uplynutí tříleté lhůty. Nejčastěji se tak děje v případě nároku za bolestné z operačního zákroku, který poškozený musel podstoupit i po třech letech od samotného primárního úrazu – je však nutné, aby byl takový operační zákrok proveden v přímé souvislosti s primárním zraněním.
Bohužel se nezřídka dějí případy, kdy povinný subjekt odmítá bolestné uhradit v plné výši. Zejména se toto děje u pojišťoven, které rozporují některé položky bolestného. Pojišťovny takto činí nejčastěji na základě vyjádření jiného znalce, kterého pojišťovna oslovila, aby s ním konzultovala oprávněnost požadované náhrady. I mezi znalci totiž existují rozpory v tom, jestli se například celková anestezie nebo zavedení permanentního žilního katetru má hodnotit jako bolestivý stav.
Neshody mezi poškozeným a osobou odpovědnou za náhradu těchto položek pak často musí vyřešit až soud, který celou záležitost komplexně posoudí a rozhodne o spravedlivém odškodnění bolesti, kterou musel poškozený vytrpět.
Pokud jste se ocitli v situaci, kdy vám náleží uhrazení bolestného, ale pojišťovna se zdráhá částku vyplatit, nebo se vám daný výpočet bolestného nezdá adekvátní, rozhodně se vyplatí obrátit se na odborníky.
Ve Spring Walk jsme připraveni vybojovat pro vás maximum, abyste byli řádně a spravedlivě odškodněni. Kontaktovat můžete přímo specialistu na tuto problematiku Mgr. Jaroslava Zemana na telefonu +420 533 555 353 nebo e-mailu zeman@springwalk.cz
Spring Walk advokátní kancelář s.r.o.
IČO: 07364377