Jak se počítá odškodnění trvalých následků?

Trvalé následky, to je slovní spojení, které nikdo z nás po nehodě nechce slyšet. Jedná se o takové následky, které vedou k nenávratnému poškození zdraví. Poškozeného omezují v osobním, pracovním, sportovním nebo společenském životě. Určitým zadostiučiněním je, že je lze odškodnit v rámci náhrady za ztížení společenského uplatnění. 

Kdy žádat o náhradu trvalých následků?

Je potřeba vědět, že o peněžitou náhradu tohoto nároku může poškozený žádat až po ustálení svého zdravotního stavu. Protože je u této nemajetkové újmy, konkrétně trvalé újmy na zdraví, logicky nemožné, aby byla odčiněna navrácením do původního stavu (tak jako je tomu v případě náhrady škody), je potřeba ji nahradit dle slov zákona – tj. poskytnutím přiměřeného zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění je pak třeba vypočítat s ohledem na zásady slušnosti. 

Výpočet odškodnění trvalých následků je komplikovaný 

Jak je zřejmé, výpočet finanční náhrady trvalých následků není zrovna jednoduchý. Protože jsou zákonné formulace nejednoznačné, byla pro stanovení náhrady zpracována Metodika, podle které se trvalé následky počítají. Vypracovali ji zástupci z řad Nejvyššího soudu ve spolupráci se Společností medicínského práva, zástupci pojistitelů a dalších právnických a lékařských profesí, a to na základě mnoha námětů a revizí dřívějšího bodového sazebníku. Dle občanského zákoníku je také nutné brát v potaz všechny okolnosti, za nichž byla újma způsobena. 

Za východisko pro výpočet náhrady tak můžeme považovat Metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku). Pro posouzení rozsahu trvalých následků je pak stěžejní vyjádření soudního znalce, který postupuje podle zmíněné Metodiky. 

Jak konkrétně určit míru omezení v životě poškozeného?

Pokud se vás trvalé následky týkají, budete pravděpodobně chtít znát konkrétní postupy pro výpočet jejich závažnosti. Je třeba opět následovat Metodiku, která se skládá ze čtyř částí. Po Preambuli a Přehledu bolesti následuje třetí část nazvaná Aktivity a Participace, kde najdeme postupy k hodnocení schopností poškozeného (dle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, ve verzi upravené pro účely hodnocení ztížení společenského uplatnění). 

Poslední část Metodiky pak vymezuje pravidla pro tvorbu posudků a kvalifikaci osob vytvářejících posudky. Z toho vyplývá, že ne každý znalec je oprávněn znalecký posudek zpracovat. Znalec pak vždy vychází z osobního vyšetření poškozeného. 

Metodika se opírá o celosvětově užívanou a uznávanou systematiku zdravotních újem, která vychází z roztřídění postižení podle tělesných struktur a funkcí. Větší důraz se klade na dopady vzniklé újmy, hlavně na schopnosti poškozeného vykonávat běžné životní aktivity. 

Pokud se rozhodnete Metodiku prozkoumat podrobněji, dozvíte se, co je myšleno pojmem aktivita (provádění úkonu / úkolu člověkem) nebo pojmem participace (míra zapojení člověka do životní situace). Metodika se pak dělí na devět kapitol:

• učení a aplikace znalostí,
• všeobecné úkoly a požadavky,
• komunikace,
• pohyblivost,
• péče o sebe,
• život v domácnosti,
• mezilidská jednání a vztahy,
• hlavní oblasti života,
• život komunální, sociální a občanský.

V rámci těchto kapitol a za pomoci dalších podoblastí znalec určuje procentní vyjádření zásahu úrazu do života poškozeného. Součtem jednotlivých procent ztížení společenského uplatnění je možné zjistit výsledné procentní omezení poškozeného.

Získat lze až 400násobek průměrné mzdy 

Výše náhrady se pak odvozuje od výchozí rámcové částky dle technické části Metodiky. Dle názoru v ní by měla být částka určující pomyslnou hodnotu zmařeného života určena jako 400násobek průměrné mzdy roku předcházejícího roku, kdy došlo ke zranění poškozeného. 

Výsledná částka, která by měla představovat výši náhrady nemajetkové újmy, je ale zcela v rukou soudu. Ten by se sice znaleckými posudky měl dle doporučení Nejvyššího soudu řídit, ale musí taky přihlížet ke všem okolnostem případu. Při určování konečné výše náhrady musí naplnit zásadu slušnosti dle občanského zákoníku. 

Nepředpokládá se, že by soudci jen přebírali částky z posudků, ale že také zohlední další okolnosti případu. Výsledná náhrada by pak měla být odůvodněna tak, aby tato částka naplnila zásadu slušnosti.

Pojišťovna často platí méně. S námi můžete získat víc.

V zájmu pojišťovny je samozřejmě hradit co nejnižší odškodnění. Proto je vhodné obrátit se na profesionály, kteří vám pomůžou vymoci váš spravedlivý nárok. 

V rámci Spring Walk aktivně spolupracujeme se sítí znalců, kteří mají s vypracováním těchto znaleckých posudků rozsáhlé zkušenosti. A díky našim zkušenostem a expertíze spolupracujících znalců jsme schopni tyto nároky v soudním řízení obhájit tak, aby vám bylo vyplaceno maximum.

Oslovit můžete přímo našeho vedoucího partnera Mgr. Jaroslava Zemana, který se na tuto problematiku specializuje. Kontaktujte ho na telefonu +420 533 555 353 nebo e-mailem na zeman@springwalk.cz.