Když se stane dopravní nehoda, pracovní úraz či jiný úraz, vzniká poškozenému člověku nárok na odškodnění. Tento nárok se nazývá bolestné a odškodňuje bolestivý stav, který člověk musel vytrpět nejen přímo v dané situaci, ale také při souvisejících operacích či jiných zákrocích.
Trochu odlišná forma bolestného je pak odškodnění duševních útrap – tedy psychické újmy, kterou utrpěl zraněný nebo pozůstalí. Často se v této souvislosti řeší i celková náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění. Teď se pojďme podrobněji podívat na to, jaká je výše bolestného u fyzických zranění.
.png)
Hodnotit velikost a sílu lidské bolesti není nic jednoduchého. Aby byla výše bolestného objektivní, provádějí ohodnocení speciálně proškolení soudní znalci, kteří vypracují posudek o bolestném. Ten vychází z lékařských zpráv poškozeného.
Znalci vycházejí z vyhotovených lékařských zpráv poškozeného. Každý bolestivý úraz a zákrok má přidělenu bodovou hodnotu, kterou obsahuje příslušná tabulka bolestného. Tu můžeme nalézt buď v dokumentu Metodika Nejvyššího soudu, nebo v nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Metodika Nejvyššího soudu se použije, pokud je nárok vymáhán na základě ustanovení občanského zákoníku – tedy například v případě bolestného po autonehodě, poranění zvířetem či napadení jinou osobou. Nařízení vlády č. 276/2015 Sb. se zase použije v případech pracovních úrazů, tedy pokud je odškodnění vymáháno pouze podle ustanovení zákoníku práce.
Znalec tedy provede bodové hodnocení bolestného u každého jednotlivého stavu.. Každý rok se stanovuje nová hodnota bodu bolestného, takže znalcův výsledek je potřeba vynásobit hodnotou bodu stanovenou pro rok, ve kterém se bolestivý stav udál. Hodnota jednoho bodu se každý rok navyšuje, v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy.
A aby to nebylo příliš „jednoduché“, výše hodnoty bodu se v případě Metodiky Nejvyššího soudu a nařízení vlády č. 276/2015 Sb. liší, přičemž mezi těmito se může lišit také jednotlivé bodové ohodnocení některých stavů. V praxi tak běžné dochází k tomu, že pokud je ten samý úraz ohodnocen zvlášť podle Metodiky Nejvyššího soudu a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., vypočtené bolestné se může výrazně lišit, a to často i o desetitisíce, v případě závažných zranění i o statisíce korun.
Výše bolestného se dá navýšit, a to v případě, že se u poškozeného v průběhu léčení vyskytly komplikace, které výrazně ztížily průběh léčby. Bolestné může být navýšeno podle závažnosti těchto komplikací, nejvýše však o 20 % v případě Metodiky Nejvyššího soudu a o 50 % v případě nařízení vlády č. 276/2015 Sb., pokud se jedná o život ohrožující komplikace. Mezi tyto komplikace patří například infekce rány, trombóza či embolie.
V některých případech je navýšení bolestného přípustné také v případě zvlášť náročného způsobu léčení, mezi které patří zejména umělá dlouhodobá plicní ventilace nebo opakované převazy rozsáhlých popálenin. V takovém případě je možné příslušné bodové hodnocení bolestného navýšit až o 50 %.
Jakmile je vypracován odborný posudek o bolestném, je nutné nárok uplatnit za odpovědným subjektem. Ten se přirozeně liší v závislosti na tom, jak samotný úraz vznikl. Pokud poškozenému vznikl úraz při dopravní nehodě, může svůj nárok na náhradu bolestného uplatnit nejen za viníkem nehody, ale především za pojišťovnou, u které je sjednáno povinné ručení vozidla odpovědného za nehodu.
V případě, že ke zranění došlo při výkonu zaměstnání, řeší se pracovní úraz a bolestné přímo za zaměstnavatelem, který požadavek na výplatu náhrady postoupí za pojišťovnou. V ostatních případech je vždy třeba důkladně posoudit, kdo je za vznik škody odpovědný, a podle toho nárok uplatnit.
Standardně se nárok bolestného promlčuje za tři roky od vzniku bolestivého stavu, tedy nejčastěji tři roky po samotném úrazu. V určitých případech je ale možné požadovat náhradu bolestného i po uplynutí tříleté lhůty. Nejčastěji se tak děje v případě nároku za bolestné z operačního zákroku, který poškozený musel podstoupit i po třech letech od samotného primárního úrazu – je však nutné, aby byl takový operační zákrok proveden v přímé souvislosti s primárním zraněním.
Bohužel se nezřídka dějí případy, kdy povinný subjekt odmítá bolestné uhradit v plné výši. Zejména se toto děje u pojišťoven, které rozporují bodové hodnocení bolestného. Pojišťovny takto činí nejčastěji na základě vyjádření jiného znalce, kterého pojišťovna oslovila, aby s ním konzultovala oprávněnost požadované náhrady. I mezi znalci totiž existují rozpory v tom, jak se mají jednotlivé diagnózy hodnotit a jestli skutečně vznikly v souvislosti s daným úrazem.
Neshody mezi poškozeným a osobou odpovědnou za náhradu těchto položek pak často musí vyřešit až soud, který celou záležitost komplexně posoudí a rozhodne, jaká náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění vám spravedlivě náleží. Pokud jste se ocitli v situaci, kdy vám náleží uhrazení bolestného, ale pojišťovna se zdráhá částku vyplatit, nebo se vám daný výpočet bolestného nezdá adekvátní, rozhodně se vyplatí obrátit se na odborníky.
Zavolejte nám, napište e-mail nebo vyplňte kontaktní formulář. Jsme tu pro vás.
Jsme k dispozici v pracovní dny 9:00 — 17:00 hod.