Náhrada za vytrpěnou bolest dle Metodiky Nejvyššího soudu České republiky

V případě, že osoba utrpí zranění v důsledku protiprávního jednání třetí osoby, pak jí plyne vůči takové osobě nárok na náhradu újmy. Jedním z dílčích nároků na náhradu újmy je nárok na odškodnění vytrpěné bolesti. Jak se však výše takového nároku určuje?

Dle ustanovení § 2958 občanského zákoníku musí škůdce odčinit újmu peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Nelze-li výši náhrady určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

Výše náhrad za bolest a rovněž i za ztížení společenského uplatnění byla dříve stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 440/2001 Sb. Uvedená vyhláška však byla ke dni 1. 1. 2014 zrušena. Aby nevznikl stav právní nejistoty, Nejvyšší soud ČR, respektive někteří z jeho soudců, přistoupil k vyhotovení tzv. Metodiky k odškodňování nemateriální újmy (dále jen „Metodika“).

Ačkoliv Metodika není právně závazná a má pouze doporučující charakter, pojišťovny, u nichž je škůdce pojištěn, jakož i soudy při své rozhodovací praxi, se jí bez rozdílu řídí. Před tím, než je tedy uplatněn nárok poškozené osoby u škůdce, pojišťovny, případně u soudu, se doporučuje nejdříve přistoupit k vyhotovení posudku o bolestném dle předmětné Metodiky. Nutno podotknout, že je vhodné v tomto smyslu využít služeb lékaře, který se v oceňování nemajetkové újmy běžně pohybuje a uplatní tak v posudku všechny položky.

Až následně, je-li podána žaloba, soud zpravidla nechává vyhotovit znalecký posudek vypracovaný znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Znalec však při posouzení výše nároku rovněž postupuje dle Metodiky.

V rámci Metodiky je každé jednotlivé zranění ohodnoceno určitým počtem bodů. Většinou při úrazu dochází k několika zraněním, přičemž jednotlivé body se v takovém případě sčítají. Hodnota jednoho bodu se dle Metodiky odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy za předcházející kalendářní rok. V případě, že vznikla bolest v roce 2019, hodnota jednoho bodu činila 318,85 Kč.

Nutno podotknout, že uvedené ohodnocení bolestného se netýká pracovních úrazů. Na ty se vztahuje nařízení vlády 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, dle kterého hodnota jednoho bodu činí 250,- Kč.

Vždy je tedy na místě obezřetnost a důkladní posouzení argumentace pojišťovny, aby nedošlo k neoprávněnému krácení vašeho nároku, a to nejen z hlediska souladu se zákonem, nýbrž i se zněním pojistných podmínek a ustálenou judikaturou. Pro zajímavost uvádíme příklad výpočtu bolestného u jednoho z našich klientů, který po dopravní nehodě trpěl bolestí šíje a levého ramene. Každé zranění lékař samostatně podřadil pod jednotlivé položky Metodiky. Dle lékaře měl klient hematom na levé paži (20 bodů), hematom na levém bérci (10 bodů), podvrtnutí levého ramene (20 bodů) a bolest šíje (analogicky podvrtnutí krční páteře – 30 bodů). Lékař ohodnotil i nitrožilní aplikaci kontrastní látky pro CT vyšetření, kterou analogicky hodnotil jako poranění žíly (10 bodů). Celkové bolestné tak bylo ohodnoceno 90.5 body a klientovi bylo následně ze strany pojišťovny vyplaceno pojistné plnění za vytrpěnou bolest ve výši 28.856 Kč. Pokud si nejste jistí, zda zrovna ve vašem případě nedošlo k neoprávněnému krácení či odmítnutí poskytnutí pojistného plnění, pak se na nás neváhejte obrátit.

Z výše uvedeného je patrno, že v souladu s Metodikou mohou být i zdánlivě drobná zranění po úrazu odškodněna v řádech desetitisíců korun. Předpokladem je však předložení lékaři veškerých lékařských zpráv týkajících se úrazu a zejména zvolení kvalifikovaného a zkušeného lékaře, který má zkušenosti s ohodnocením bolestného dle Metodiky.

‍