Palubní kamera za čelním sklem je dnes pro spoustu řidičů samozřejmost. Když ale s autem vyrazíte do Rakouska nebo Německa, můžete se s ní snadno dostat do problémů. Náš advokát Mgr. Filip Glézl vysvětluje, proč může pokutu dostat i ten, kdo chce policii pomoci s vyšetřením nehody.
[RYCHLÁ ODPOVĚĎ] Palubní kamera v cizině není v Rakousku ani Německu zakázaná, ale pravidla jsou přísná. Záznam musí běžet ve smyčce s automatickým přepisem ideálně do 3 minut a kamera smí snímat jen silnici a okolí auta. Uložit jde pouze video konkrétní události, třeba nehody. Zveřejnění na sociálních sítích je v obou zemích pokutované a podnět úřadu na ochranu osobních údajů může paradoxně poslat i místní policie, které jste záznam předal sami.
.png)
Palubní kamera v cizině není jen technická hračka, ale podle zákona systém zpracování osobních údajů. Ve chvíli, kdy snímá veřejný prostor, dopadají na ni povinnosti podle evropského nařízení GDPR. A vy jako řidič za její nastavení a za to, co s nahrávkami uděláte, odpovídáte.
"Z právního hlediska palubní kamera není jen technická pomůcka, ale i systém zpracování osobních údajů. Jakmile kamera snímá veřejný prostor, vztahují se na ni povinnosti podle GDPR," vysvětluje náš advokát Mgr. Filip Glézl.
Záznam navíc často skončí u pojišťovny, policie nebo soudu a šíří se mimo vaši kontrolu. Právě proto zákony tlačí na to, aby kamera nahrávala co nejméně, ideálně ve smyčce do 3 minut.
V Rakousku patří dashcam dlouho mezi citlivá témata. Dnes ho používat můžete, ale jen za přísných podmínek. Kamera nesmí trvale nahrávat celou cestu, záznam musí běžet ve smyčce, která se sama přepisuje ideálně do 3 minut. Uložit nahrávku smíte jen tehdy, když zachytí konkrétní událost, třeba dopravní nehodu.
Záběr musí mířit hlavně na vozovku a bezprostřední okolí auta. Snímat systematicky chodníky, domy nebo lidi mimo provoz nesmíte. Dohled má rakouský úřad Datenschutzbehörde, který také rozhoduje o případných pokutách.
"Jakékoliv zveřejnění a sdílení záznamů, například na sociálních sítích, se v Rakousku považuje za porušení ochrany osobních údajů a řidič za ně může dostat vysokou pokutu od příslušných orgánů," upozorňuje Glézl.
V Německu jsou pravidla v podstatě stejně přísná jako v Rakousku. Trvalé nahrávání celé cesty je zakázáno a kamera smí cyklicky zaznamenávat jen krátké úseky jízdy v délce ideálně do 3 minut. Záznam si smíte uložit jen tehdy, když slouží jako důkaz, typicky při dopravní nehodě.
Dohled tady má německý úřad Der Bundesbeauftragte für den Datenschutz und die Informationsfreiheit. I v Německu platí, že video bez souhlasu lidí, kteří jsou na něm vidět, na internet nepatří.
A teď ten paradox: když záznam dáte z dobré vůle místní policii, i ta může poslat úřadu podnět ke kontrole, jestli s daty zacházíte správně.
Před cestou do zahraničí se vyplatí palubní kameru pořádně nastavit. Filip Glézl radí vždy zapnout smyčkový režim s automatickým přepisováním. Délku smyčky přizpůsobte zemi, kam jedete, ideálně co nejkratší, v Rakousku a Německu typicky do 3 minut.
Ukládejte jen ty nejnutnější záznamy a exportujte pouze krátký úsek, který opravdu dokazuje průběh nehody. Hodí se nahrávky anonymizovat, tedy rozostřit obličeje a registrační značky cizích aut, a uložené soubory zaheslovat. Co nepotřebujete, raději smažte.
"Záznam použijte jen v nezbytném případě. Pokud vás například policie nevyzve k předložení záznamů a případ lze prošetřit bez nich, vůbec je nepředávejte. Především pokud si nejste jisti postojem orgánů k palubním kamerám v daném státě," radí Glézl.
Naše kancelář téma komentovala i v médiích - přečtěte si zde!
Zavolejte nám, napište e-mail nebo vyplňte kontaktní formulář. Jsme tu pro vás.
Jsme k dispozici v pracovní dny 9:00 — 17:00 hod.