Palubní kamery v autech: užitečný pomocník, nebo právní riziko?

Palubní kamera už dávno není výsadou profesionálních řidičů. Mnoho motoristů ji má pro jistotu - může totiž rozhodnout o vině při nehodě a chránit vás před zbytečnými problémy s pojišťovnou. Jenže pozor - spolu s praktickým přínosem přichází i právní povinnosti, které by řidič neměl podcenit. Náš článek vysvětluje, jak používat palubní kameru v souladu s právními předpisy, abyste se vyhnuli zbytečným potížím nebo pokutám od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

‍

Co říká právo, když váš „tichý svědek“ natáčí i ostatní

Pokud vaše kamera snímá veřejný prostor - tedy silnici, jiná vozidla, chodce nebo SPZ - jde o zpracování osobních údajů. Evropský soudní dvůr už před více než deseti lety výslovně uvedl, že dlouhodobé natáčení veřejného prostoru i fyzickou osobou pro soukromé účely je činnost, kterou GDPR reguluje.

To znamená, že i běžný řidič, který kameru používá jen „pro jistotu“, musí respektovat zásady ochrany osobních údajů. Záznamy z kamery se totiž mohou dostat k pojišťovně, policii nebo soudu - a tím se dále šíří mimo vaši kontrolu.

Z právního pohledu tedy palubní kamera není jen technická pomůcka, ale i systém zpracování dat, na který se vztahují povinnosti stanovené GDPR.

‍

Kdo může kontrolovat, jestli kameru v autě používáte správně

Dohled nad dodržováním pravidel GDPR vykonává výhradně Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), nikdo jiný. Ani policie, ani obecní úřad vás nemůže za kameru pokutovat.

ÚOOÚ provádí kontroly buď podle vlastního plánu, nebo na základě podnětů - ty může podat kdokoli. Teoreticky to může být:

druhý účastník dopravní nehody, který nesouhlasí s použitím záznamu,
policie či jiný orgán činný v trestním řízení.

Po obdržení podnětu úřad posoudí, zda kontrolu zahájí. Může vám přijít písemná výzva, abyste doložili, že zpracování údajů odpovídá požadavkům GDPR, tedy například že máte kameru zabezpečenou, že nesnímá více než je nutné atp.

Ve výjimečných případech může ÚOOÚ provést kontrolu na místě. Jeho inspektoři mají právo vstoupit do vozidla, pokud je to nezbytné pro výkon kontroly, nikoliv však do vašeho obydlí.

Po ukončení kontroly může úřad:

upozornit na nedostatky a vyzvat k jejich odstranění (např. úpravě kamery nebo smazání záznamů),
řízení odložit, pokud nezjistí žádné porušení,
nebo v krajním případě udělit pokutu.

‍

Jak používat palubní kameru v souladu se zákonem

Dodržování GDPR při používání palubní kamery nemusí být složité. Jde jen o rámec základních pravidel lidské slušnosti, která mají chránit soukromí ostatních. Pokud kameru nastavíte v souladu s GDPR, můžete ji bez obav používat. Zde je několik praktických tipů, jak se vyhnout problémům:

‍1. Smyčka a krátká doba uchování

Nastavte záznam do smyčky, aby se starší záběry automaticky přepisovaly. Záznamy neexportujte ani nearchivujte, uchovávejte pouze záznamy související s konkrétní událostí, například nehodou. Obecně se doporučuje, aby se do smyčky nenahrávalo více než několik hodin či jeden den.

2. Uchovávejte jen to, co je nezbytné

Pokud potřebujete záznam použít jako důkaz, exportujte pouze krátký úsek, například tři minuty, během kterých bude vidět pohyb vozidla před nehodou a příp. nějaký krátký, ale relevantní úsek po nehodě. Nepředávejte celé hodiny záznamu, protože by to zbytečně zasáhlo soukromí jiných osob.

3. Omezte záběr kamery

Kamera by měla snímat především vozovku a okolí vozidla. Vyhněte se záběrům chodníků, domů nebo dalších míst, kde by mohli být zachyceni náhodní lidé mimo situaci na silnici.

4. Zvolte přiměřené rozlišení

Rozlišení by mělo být dostatečné pro rozpoznání typu vozidla a průběhu nehody (někdy i SPZ), ale v podstatě nikdy není nutné mít detailní záběry obličejů. I tímto krokem naplníte zásadu minimalizace.

5. Nezveřejňujte záznamy

Zveřejnění záznamu na sociálních sítích nebo YouTube bez právního důvodu je porušením GDPR. Takové sdílení „pro pobavení“ či „pro poučení ostatních řidičů“ není právně obhajitelné.

6. Zabezpečte uložená data

Paměťovou kartu nebo úložiště s nahrávkami chraňte heslem či šifrováním. Pokud data předáváte (například pojišťovně nebo policii), omezte rozsah jen na nezbytné části a vynechejte zvuk, pokud není důležitý.

7. Mažte záznamy, které už nepotřebujete

GDPR vyžaduje, abyste osobní údaje uchovávali pouze po dobu nezbytně nutnou. Pokud už záznam neslouží žádnému účelu, měli byste jej smazat.

‍

Může být záznam z kamery použit jako důkaz při dopravní nehodě?

Ano, ve většině případů ano. České právo umožňuje použít jakýkoliv důkazní prostředek, který pomůže zjistit skutečný stav věci. Videozáznam tedy soud nebo správní orgán může použít jako důkaz, pokud je relevantní. Pokud tedy kamera slouží k ochraně vašich práv, záznam je nezbytný a nezasahuje do soukromí jiných lidí víc, než je nutné, soud ho obvykle jako důkaz přijme.

Soud posuzuje především:

zda záznam sleduje legitimní cíl (například ochranu vašich práv),
jestli je nezbytný pro objasnění věci,
zda nepřesahuje nezbytný rozsah z hlediska zásahu do soukromí,
a zda neexistuje šetrnější způsob, jak důkaz získat.

U dopravních nehod bývají tyto podmínky zpravidla splněny. Proto jsou záznamy z palubních kamer v praxi často využívány jako důkazní prostředek v přestupkovém i soudním řízení.

‍

Shrnutí: palubní kamera ano, ale s rozumem

V českém právním řádu sice neexistuje speciální zákon, který by používání palubních kamer výslovně upravoval, ale rozhodně nejde o právní vakuum. Platí obecné zásady GDPR a občanského práva, jejichž dodržování posuzují jak Úřad pro ochranu osobních údajů, tak soudy.

Palubní kamera vám může dobře posloužit - pomůže objasnit průběh nehody a chránit vaše práva. Aby se ale nestala zdrojem potíží, je důležité ji používat zodpovědně, s ohledem k soukromí ostatních a s vědomím základních právních pravidel.

‍

Mgr. Filip Glézl, advokát

‍