Palubní kamera v autě dnes pomáhá tisícům řidičů prokázat, kdo způsobil nehodu, a vyhnout se zbytečným sporům s pojišťovnou. Málokdo ale ví, že její provoz spadá pod GDPR a může skončit pokutou od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Mgr. Filip Glézl, advokát z kanceláře Spring Walk, shrnuje, jak palubní kameru používat tak, aby vám pomohla, a ne uškodila.

[RYCHLÁ ODPOVĚĎ]

Palubní kamera v autě je v České republice legální, pokud její provoz splňuje pravidla GDPR. Kamera by měla snímat jen vozovku a bezprostřední okolí, záznam musí být v automatické smyčce s krátkou dobou uchování (běžně několik hodin až jeden den), záběry nezveřejňujte na sociálních sítích a uchovávejte pouze úseky vztahující se ke konkrétní události. Dohled vykonává výhradně ÚOOÚ a jen ten může za pochybení udělit pokutu. Při dodržení pravidel slouží záznam u soudu i pojišťovny jako plnohodnotný důkaz.

‍

‍

Je palubní kamera v autě legální a co na ni říká GDPR?

Palubní kamera v autě je legální, ale její provoz spadá pod GDPR, protože snímá veřejný prostor a osobní údaje cizích lidí - vozovku, jiná vozidla, SPZ i chodce. Evropský soudní dvůr to výslovně potvrdil už před více než deseti lety. I řidič, který kameru používá jen "pro jistotu", musí dodržovat zásady ochrany osobních údajů.

Záznamy z palubní kamery se totiž v praxi běžně dostávají k pojišťovně, k policii nebo až k soudu. Jakmile se data dostanou mimo vaše vozidlo, ztrácíte nad nimi kontrolu. Z právního pohledu proto palubní kamera není jen technická pomůcka, ale systém zpracování osobních údajů se vším, co k tomu patří.

Kdo kontroluje používání palubní kamery a kdo může dát pokutu?

Kontrolu používání palubní kamery vykonává v České republice výhradně Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Pokutu za palubní kameru vám nemůže dát ani policie, ani obecní úřad - jejich pravomoci se týkají jiných oblastí. ÚOOÚ přitom kontroluje řidiče buď podle vlastního plánu, nebo na základě podnětu, který může podat kdokoli.

V praxi přijde podnět nejčastěji od druhého účastníka nehody, který nesouhlasí s použitím záznamu. Podnět může poslat i policie nebo orgán činný v trestním řízení. Po obdržení podnětu úřad posoudí, zda zahájí kontrolu - může vám zaslat písemnou výzvu, abyste doložili soulad s GDPR. Ve výjimečných případech mají inspektoři ÚOOÚ právo vstoupit i do vozidla, nikoli však do vašeho obydlí. Kontrola může skončit upozorněním, odložením věci, nebo v krajním případě pokutou.

Jak nastavit palubní kameru, abyste neporušili GDPR?

Palubní kameru nastavte do smyčky s krátkou dobou uchování, omezte úhel záběru pouze na vozovku, zvolte přiměřené rozlišení, exportujte jen krátké úseky relevantní pro danou událost a uložená data šifrujte. Záznamy nikdy nezveřejňujte na sociálních sítích "pro pobavení" - takové sdílení je porušením GDPR. Tato pravidla snižují riziko pokuty na minimum.

Mgr. Filip Glézl k tomu doplňuje: "Dodržování GDPR při používání palubní kamery není složité. Jde o základní rámec slušnosti, který chrání soukromí ostatních. Pokud kameru nastavíte rozumně, můžete ji používat bez obav."

V praxi se osvědčuje sedm konkrétních pravidel:

1. Záznam nastavte do smyčky tak, aby se starší záběry automaticky přepisovaly. Doporučuje se, aby ve smyčce nebylo více než několik hodin nebo jeden den.
2. Uchovávejte jen to, co je nezbytné. Pokud potřebujete důkaz, exportujte třeba tři minuty kolem nehody, ne hodiny záznamu.
3. Omezte záběr kamery na vozovku a okolí vozidla. Vyhněte se chodníkům, oknům domů a místům, kde se zbytečně zachycují náhodní lidé.
4. Zvolte přiměřené rozlišení - dostatečné na rozpoznání vozidla, ne na detail obličejů.
5. Záznamy nezveřejňujte na YouTube ani na sociálních sítích. "Pro pobavení" ani "pro poučení ostatních řidičů" to není právně obhájitelné.
6. Paměťovou kartu chraňte heslem nebo šifrováním. Při předávání dat (pojišťovně, policii) vynechte zvuk, pokud není nezbytný.
7. Nepotřebné záznamy mažte. GDPR vyžaduje, aby se osobní údaje uchovávaly jen po nezbytně nutnou dobu.

Může být záznam z palubní kamery použit jako důkaz u nehody?

Ano, záznam z palubní kamery lze v České republice použít jako důkaz u soudu i ve správním řízení. České právo umožňuje využít jakýkoli důkazní prostředek, který přispěje ke zjištění skutečného stavu věci. Pokud kamera slouží k ochraně vašich práv a nezasahuje do soukromí jiných víc, než je nutné, soud ji obvykle jako důkaz přijme.

Soud při posuzování zkoumá čtyři kritéria: (1) zda záznam sleduje legitimní cíl, například ochranu vašich práv, (2) jestli je nezbytný pro objasnění věci, (3) zda nepřekračuje nezbytný rozsah z hlediska zásahu do soukromí a (4) zda neexistoval šetrnější způsob, jak důkaz získat. U běžných dopravních nehod jsou tyto podmínky zpravidla splněny, a proto se záznamy z palubních kamer v přestupkovém i soudním řízení využívají velmi často.

‍