Nahlásili jste pojišťovně škodu z dopravní nehody, ale řešení se vleče celé měsíce? V takovém případě je velmi pravděpodobné, že pojišťovna porušuje zákon. Ten jí totiž ukládá jasné lhůty, které musí při vyřizování pojistné události dodržet.Důležité je také vědět, že pojišťovna nesmí šetření zdržovat s odkazem na probíhající trestní nebo přestupkové řízení – tedy třeba čekat, až soud rozhodne o viníkovi nehody. Přečtěte si, jaké povinnosti pojišťovna skutečně má a co můžete dělat, pokud dochází k průtahům.
Trestní řízení není omluva pro průtahy
Pojišťovny někdy klientům tvrdí, že nemohou ukončit likvidaci škody, dokud neskončí vyšetřování policií nebo soud nerozhodne o viníkovi. Takový postup ale zákon zakazuje. Zákon o povinném ručení výslovně stanoví, že pojistitel nesmí podmiňovat ukončení šetření škody výsledkem trestního řízení či přestupku. Stejný princip platí i pro jiná pojištění – čekat „na rozsudek“ nelze. Nejvyšší soud ČR k tomu už dříve řekl, že nelze připustit, aby šetření pojistitele probíhalo neúměrně dlouho (měsíce či dokonce roky), a běh lhůt k vyplacení plnění nemůže být pozastaven po dobu trestního stíhání. Jinými slovy, pojišťovna musí plnit včas bez ohledu na to, zda například viník nehody již byl pravomocně odsouzen.”
Jedinou výjimkou je situace, kdy určitá informace z trestního (či přestupkového) řízení je pro vyřízení pojistné události zásadní a pojišťovna si ji nemůže obstarat jinak. Typicky může jít například o znalecký posudek zadaný policií – pokud jeho závěry mají vliv na určení příčiny nehody či výše škody a pojišťovna by takový posudek sama nezískala dříve, může na něj vyčkat. Jakmile je však potřebná informace dostupná, pojišťovna musí neprodleně dokončit šetření. Dohledový orgán (ČNB) ve svém metodickém pokynu dokonce zdůraznil, že ukončení likvidace škody nelze podmiňovat ani rozhodnutím jiného úřadu – takové rozhodnutí má být pouze jedním z podkladů, nikoli důvodem nečinnosti.
V praxi se bohužel setkáváme s tím, že některé pojišťovny průtahy odůvodňují probíhajícím trestním řízením. Zákonná úprava je přitom jasná – pojistitel musí škodu vyšetřit v daných lhůtách a nemůže jen pasivně čekat na verdikt soudu či policie, jinak se vystavuje riziku prodlení. Jinak řečeno, pokud vám likvidátor tvrdí „počkáme, jak dopadne trestní stíhání viníka“, nemá to oporu v zákoně a nemělo by to oddálit vyplacení plnění.
Jestliže pojišťovna nesplní výše uvedené povinnosti, nastává prodlení (opoždění) s šetřením a vy se můžete domáhat jeho okamžitého ukončení. Takové prodlení může nastat například tehdy, když pojišťovna do 3 měsíců neukončí šetření a ani vám nepošle zdůvodnění zdržení – tím poruší zákon. Další typická situace prodlení nastává, pokud po ukončení šetření uplyne 15 dní a peníze nikde. Úrok z prodlení je zákonná sankce za pozdní platbu peněžitého dluhu (v tomto případě pojistného plnění). Výše úroku se stanoví podle nařízení vlády a aktuální repo sazby ČNB; momentálně činí 12 % ročně. Na tento úrok máte nárok automaticky ze zákona, není potřeba si jej zvlášť sjednat – můžete jej po pojišťovně požadovat spolu s doplacením pojistného plnění.
Časté porušování lhůt ze strany pojišťoven bohužel znamená, že řada lidí o svých právech neví a na peníze čeká déle, než by musela. Pokud máte pocit, že pojišťovna zbytečně protahuje likvidaci vaší pojistné události, připomeňte jí její zákonné povinnosti (odkažte na § 2797 a § 2798 občanského zákoníku nebo na § 29 zákona č. 30/2024 Sb. u povinného ručení). Dejte najevo, že znáte své právo na včasné plnění a případně i na úroky z prodlení. Pojišťovna pak zpravidla reaguje rychleji – a pokud ne, máte možnost se bránit právní cestou. Důležité je, že na pojistné plnění opravdu nemáte čekat věčně a zákon na vaší straně to jasně potvrzuje.
Mgr. Filip Glézl, advokát a vedoucí týmu projektu Ebolestné
Zavolejte nám, napište e-mail nebo vyplňte kontaktní formulář. Jsme tu pro vás.
Jsme k dispozici v pracovní dny 9:00 — 17:00 hod.